Honitba Řevničov

    Honitba se rozkládá mezi obcemi Kroučová, Řevničov, Krušovice a Hředle. Její výměra činí 1991 ha. Jedná se o typickou smíšenou honitbu středních poloh. Skládá se z 263 ha lesů, 1643 ha polí a luk, 37 ha vodních ploch a 48 ha ostatních ploch. Nachází se v intenzivně obhospodařované zemědělské krajině. Hlavními plodinami zemědělské výroby jsou zde kukuřice, řepka olejka, pšenice, ječmen a brambory. Na většině polních pozemků, které se v honitbě nacházejí, hospodaří místní zemědělské družstvo, které svou výrobu směřuje na obrovské lány monokultur zde zmiňovaných plodin.

    Typickou spárkatou zvěří pro tuto honitbu je srnčí zvěř. V menším množství také zvěř daňčí a v době zrání zemědělských plodin, také hojně černá zvěř. Hlavním pilířem honitby je však drobná zvěř, převážně zvěř bažantí. Jako jedné z mála honiteb na Rakovnicku se zde daří držet, přes veškerá úskalí s tím spojená, poměrně vysoké stavy této zvěře.

    Stavy zvěře v honitbě kolísají s jednotlivými roky ale i s jednotlivými ročními obdobími.Dobře vypovídajícím údajem bude bezesporu průměrná výše odlovu jednotlivých druhů. Ročně se zde loví ze spárkaté 30 kusů srnčí zvěře, 30 kusů černé, 5 kusů dančí.Z drobné se loví 30 kusů zaječí zvěře a přibližně 150 kusů zvěře bažantí.Důležitý je i roční odlov zvěře myslivosti škodící. Je to přibližně 50 lišek, 40 kun, 5 jezevců, 20 strak a další.

Honitba  zasahuje také do přírodního parku Džbán.

    Přírodní park Džbán se nachází na území okresů Rakovník, Kladno a Louny. Jedná se o poměrně rozsáhlé přírodovědně a krajinářsky cenné území, ležící mezi průmyslovými oblastmi Severočeské hnědouhelné pánve a Kladensko-rakovnické pánve. Od severozápadu je zacloněn zlomovým pásmem Krušných hor. Území Džbánu představuje pahorkatinu, která zejména v okolí Ročova přechází ve vrchovinu. Hranici Přírodního parku Džbán vymezují Kladno, Nové Strašecí, Řevničov, Hředle, Mutějovice, Kounov, Janov, Svojetín, Děkov, Vrbice, Běsno, Soběchleby, Liběšovice, Měcholupy, Dobříčany, Liběšice, Tuchořice, Hřivice, Senkov, Brodec, Smolnice, Hříškov, Panenský Týnec, Bilichov, Pozdeň, Jedomělice, Smečno, Svinařov a Libušin.

    Džbán tvoří křídová tabulová plošina vyzdvižená tektonickými pohyby nad okolí, která se uklání směrem k severu. Je členěna údolními rýhami na řadu úzkých vrchů (Pravda - 491 m n, m., Špičák - 483 m n, m.), plošin (Rovina - 526 m n. m., Džbán - 536 m n. m.) a hřbetů. Nejvyšším vrcholem této pahorkatiny ja vrchol Louštín se svými 537 m.n.m.

    Srážky v celé oblasti jsou celkem vyrovnané, avšak relativně nízké (490 - 510 mm). Srážkové poměry jsou negativně ovlivněny Krušnými horami, které tvoří rozsáhlou zádržovou kulisu proti převládajícímu dešťovému proudění a ochuzují, zejména Žateckou plošinu, asi o 20 % srážek. Nejdeštivějším obdobím s nejvydatnějšími srážkami jsou měsíce červen, červenec a srpen. Teploty jsou zde poměrně vysoké (8,3 - 8,9 °C), takže lze oblast charakterizovat jako velmi suchou a poměrně teplou. Severnější území náleží k teplé oblasti.